Naše tělesná schránka je poskládaná z více orgánů plnících své různé funkce. Nejsme ani zdaleka tak jednoduší jako viry, baktérie nebo jiné nižší formy života. A abychom mohli normálně žít, respektive abychom vůbec žili, je potřeba, aby v nás všechno plnilo aspoň uspokojivě svoji roli. Což se ale neděje vždycky. Někdy se nám něco nějak pokazí, a podle toho, oč jde, marodíme a trpíme.
A co že se v našich tělesných schránkách může pokazit?
Docela často si něčím zkazíme žaludek. A pak zvracíme, což nám není příjemné. Můžeme něco špatného sníst či vypít, ale může se také zhoršit jeho fungování třeba vlivem infekce. Nebo se nám na něm mohou nadělat někdy i život ohrožující žaludeční vředy. A jestli je vám právě špatně od žaludku nebo se na takovou situaci živě pamatujete, budete určitě souhlasit, že není o co stát.
Vzpouzet se nám mohou i střeva. Za čímž může vězet opět něco zkažené, co jsme zkonzumovali. Ale nejen to. Můžeme trpět průjmem i zácpou, po operacích může dojít i k zauzlování střev, což je nebezpečné, z neupravené stravy můžeme chytit i tasemnici či jiné parazity. A v nejhorším případě tu je prý v pokročilejším věku relativně hojná rakovina, která může být i fatální.
Někdy nás začne zlobit žlučník. A dokud si ho případně nenecháme operovat, můžeme si kvůli němu užít i nemálo bolesti. Stejně nás mohou potrápit i játra, zejména ta poškozená žloutenkou nebo nadměrnou spotřebou alkoholu a drog. Což může vést nakonec i třeba k nutnosti transplantace nebo k předčasné smrti. A s ledvinami je to podobné. A alkohol a jiné škodliviny se nám nemusí podepsat jenom na konci, ale i na začátku trávicí trubice. I za rakovinou hltanu a jícnu je mimo jiné alkohol.
A tak někdy jíme a pijeme, co hrdlo ráčí, ale jindy do sebe nedostaneme třeba ani sousto nebo nás toto po pozření rychlostí blesku opouští. A abychom mohli spokojeně jíst, měli bychom dbát na to, aby tato trávicí soustava dobře fungovala. Na rozdíl od slepého střeva ji totiž nelze postrádat.
